Aneb co nám pomáhá, aby nám bylo dobře.

Aby pravidla fungovala, je třeba, aby je znali, respektovali a byli s nimi v souladu průvodci, rodiče i děti. Pravidla jsou dětem vysvětlována průběžně vždy v konkrétní situaci. Ta nejdůležitější si, je-li to třeba, často opakujeme v ranním kruhu. Rodiče se s pravidly klubu mohou seznámit zde. Často jsou pak diskutována a připomínána na „Kalužích“ – schůzkách týmu s rodiči.

Bezpečnost

  • při svačině a jiném jídle sedíme (v zimním období sedíme na podsedáku)
  • při cestě lesem a na jednotlivých zastaveních se děti vzdalují jen na dohled
  • kdo chce jít napřed, domluví si s průvodcem místo, kde bude čekat na skupinu
  • neznámých plodů, rostlin, hub se nedotýkáme rukou
  • lesní plody jíme jen s vědomím průvodce (v našem případně jde o ostružiny, šípky, trnky, dřínky…)
  • při práci s ostrým nářadím sedíme v bezpečné pozici, přenášíme bezpečně
  • klacky nosíme bezpečně – špičkou k zemi, hlídám si oba konce, jdu pomalu
  • na strom lezeme ve vhodném oblečení/obuvi, bez batohu, po domluvě s průvodcem
  • hrajeme si bez batohů na zádech
  • hra na zápas/střílení apod. je možná pouze v případě, že obě zápasící strany souhlasí a že se dodržuje základní bezpečnost, pro „zápasení“ máme vždy vyčleněno speciální místo
  • pokud hoří oheň, je u něho stále přítomný průvodce – „strážce ohně“, přikládáme s jeho souhlasem, nenapalují se klacky
  • topíme-li v jurtě, držíme se v bezpečné vzdálenosti od kamen

Naše lesní filosofie

  • V klubu si hrajeme s místními hračkami nebo s tím, co najdeme v lese či okolí, případně si sami vyrobíme, děti si nepřináší své hračky z domu. Chtějí-li děti mít s sebou svůj talisman, oblíbeného kamaráda – je to možné pokud zůstane po celý den v batohu.
  • Do klubu nepřinášíme sladkosti (s výjimkou narozeninových dní).
  • Přírodu chráníme – nelámeme stromům živé větve, nepleníme stanoviště mechů a rostlin, snažíme se být v lese tiše. Potřebujeme-li ke hře živé rostliny, květiny, větve – domluvím se s průvodcem i přírodou.
  • Živočichy necháváme v jejich přirozeném prostředí.
  • Sedíme-li ve společném kruhu, nemám u sebe „hračky“, mají své místo vedle kruhu nebo uprostřed kruhu.
  • Každá věc (hračka/nástroj) má své místo, po skončení práce vše uklidíme a uspořádáme tak, aby byly hry připraveny pro další děti.
  • V jurtě se pohybujeme klidně, bezpečně, pomalu. Skákat, běhat a jinak dovádět je možné venku.

Aby byla pohoda

  • Chováme se k sobě tak, aby nám spolu bylo dobře, neubližujeme si.
  • Nasloucháme si, mluví vždy jeden.
  • Nebereme si věci z ruky.
  • Respektujeme ostatní při hře. Nejdříve se zeptáme, zda se můžeme připojit.
  • Učíme se vyjádřit své pocity nahlas, říkat druhým, co se mi líbí i co mi vadí a co nechci, aby mi dělali.