Průběh dne
8—9h | Doporučený příchod dětí do zázemí. |
cca 9:30 | Společné uvítání v ranním kruhu, hlasování o směřování výpravy. |
10—13h | Výprava na oblíbená místa v okolních lesích, na louky, k rybníkům, potůčkům, výjimečně i na hřiště. |
od 13h | Společný oběd v zázemí. |
do 13:45 | Vyzvedávání dětí, které odchází domů po obědě. |
13:45—14:30 | Klid v pelíšku, v tento čas do jurty, prosíme, nechoďte. |
po pelíšku | Volná hra, tvoření či společné aktivity venku i uvnitř dle počasí a aktuálního rozpoložení dětí i průvodců. |
do 16h | Vyzvedávání dětí. |
Pravidelně každý týden
Úterní sokolovna
Každé úterý se děti s průvodci schází mezi 8—9h v Lomničce v sokolovně. Zde do 10h probíhá společný program. Sokolovna je na druhém konci Lomničky než školka. Do 13h se skupina vrací na oběd do zázemí přes oblíbená místa.
Úterní klubík
Zatímco školkové děti řádí v sokolovně a poté se vrací na oběd do jurty, je zázemí volné pro setkávání mladších dětí s rodiči. Více si o klubíku můžete přečíst zde.
Čtvrteční putovníček
Ve čtvrtky se skupina max. 11 dětí vydává s průvodcem a jedním z našich zahraničních dobrovolníků na celodenní výpravy po Tišnovsku. Do putovníčku jsou děti přihlášené na celý rok. Je to paralelní skupina s vlastním programem. Občas se stane, že putovníčci doputují do zázemí školky (většinou ve dny slavností), výjimečně se obě skupiny spojí (např. na společné výukové programy). Děti, které nejsou do putovníčku zapsány, v něm mohou čerpat své náhrady a naopak – absenci v putovníčku lze nahradit dnem v zázemí. Více se o putovníčku dočtete zde.
Každý měsíc
Aspoň jednou měsíčně jezdíme za kulturou, za zvířaty nebo na celodenní výlet do vzdálenějších končin mimo zázemí. Občas nějaké divadlo nebo výukový program s externími lektory probíhá v zázemí Kalužníčku.
V oblibě máme představení od divadla DivSe, uskupení Pěstujeme příběhy, výstavy a dílny tišnovské Galerie Josefa Jambora, výukové environmentální programy brněnské Lipky, farmu u Kročů a jejich vyjížďky na koních v Pejškově a mnohé další.
Rytmus roku a slavnosti
V září nám přibude ke známým dětem mnoho maličkých nováčků. Neděláme dlouhé výpravy a hodně času věnujeme opakování pravidel a řešení konfliktů. V přírodě pomalu končí léto, ještě jsou kytičky, travičky a lístečky, chodíme si hrát k rybníku a sbíráme jablka a jiné ovoce, které roste podél cest. Někdy si je pak pečeme na ohni. Zrají jeřabiny, šípky, hložinky, navlékáme z nich korálky. Kluci si hrají s klackama.
Dožínková slavnost
Slavnost završení plodného léta. Mlátíme obilí z klasů, zkoušíme je rozemlet a upéct na ohni placky. Marmelády a povidla, zavařeniny všech tvarů, barev a chutí. Zvané jsou celé rodiny, čas pro sdílení, návštěvy bývalých školkáčků, kteří se nám rozkutáleli do škol. Společné muzicírování, hodování a veselení.
V říjnu a listopadu pomaličku přituhuje. Přibývá bláta – základní matérie kreativity. Zažíváme vodu všemi smysly. V přírodě se to žlutí a červená. Pořád jsou ještě jablíčka na opékání u cest a na zahradě. Z barevných listů se můžou vytvářet landartové obrazce, navlékat a vázat girlandy. Vyrábíme draky. Vaří se blátové knedlíčky a polívčičky. Kutáme díry do Austrálie. Kluci si hrají s klackama.
Podzimní světýlková slavnost
Kolem svátku sv. Martina slavíme, že se příroda ukládá k zimnímu spánku. Sluníčko nevyhasíná, jen svítí jinde a brzy se k nám vrátí. Vyrábíme lucerničky a dělíme se o jejich světlo. Světla neubyde, když se o ně člověk rozdělí. Scházení, sdílení, muzicírování, hodování, veselení.
A pak už je advent. Čas, kdy si světla a tepla opravdu vážíme. Čím méně je ho v přírodě, tím více si je hýčkáme v sobě. S adventem je spojeno mnoho kouzelného: příběhů, písní, her i tvoření, takže uteče jako voda a je tu:
Vánoční slavnost
Ozdobíme si vlastnoručně nachystanými ozdobami stromeček, zaneseme zvířátkům do lesa výslužku, a pak už jen hodujeme, muzicírujeme a radujeme se, že jsme spolu.
V lednu a únoru nás občas navštíví bílý sníh. A to je pak opravdová sláva. To pak stavíme ze sněhu všechno možné, sáňkujeme a bobujeme, a když jsou opravdu, ale opravdu dlouhé a silné mrazy, dokonce chodíváme bruslit a klouzat se na rybníček. Led na kalužích vypadá jako okenní sklo, koukáme přes rampouchy, z listů a větviček vyskládané obrazce zalité v kastrolu vodou, udělají přes noc vitráž. Koulovačky na všechny způsoby. Ptáčci přilétají ke krmítku. Jinak, za teplých zimních dní nebývá nouze o bláto, větve stromů vábí k lezení, domečky ze šišek a mechu pro skřítky postavíme mezi kořeny a kluci si hrají s klackama.
Březen a duben, to už ale opravdu ptáci zpívají jinak. Je to cítit všude kolem i světlo je nové, radostné. Ukazují se první kytičky, jehnědy a kočičky kvetou. Blíží se Velikonoce a k těm se váže rovněž spousta příběhů, písniček i tvoření. V potůčcích to vře, všechno je slyšet divoce. Jaro do nás vlévá radost, kluci si hrají s klackama.
Jarní slavnost
Rovnodennost a příchod jara. Vynášíme Moranu, pěkně ji vyšňoříme a průvodem ji se zpěvem vyprovodíme k řece. Pěkně děkujeme, paní Zimo, byla s tebou legrace, ale teď je zase čas na něco nového. Jakmile tě pošleme po vodě, může přijít jaro!
V květnu a červnu sluníčka přibývá, bláta ubývá, ale zase nám narostla tráva a spousty kytiček na panenky a věnečky. Jenom klíšťata nás trošku zlobí, ale dáváme si na ně pozor, vhodným oblečením a pravidelným prohlížením se jejich kusadlům můžeme dobře vyvarovat. Začátek léta je nejvyladěnějším obdobím roku. Děti již bývají dobře se školkou a jejími pravidly srostlé, konfliktů ubývá, díky teplému počasí se téměř veškeré aktivity odehrávají venku, ubydou nám starosti se složitým oblékáním. Kluci si hrají s klackama
Závěrečná slunovratová slavnost
Závěrečná slavnost se odehrává v červnu, kolem slunovratu, začátku léta a svátku svatého Jana. Je to nejdůležitější slavnost v roce, protože mimo pravidelné scházení a sdílení, společné hodování a veselení, slavíme přechodový rituál našich předškoláčků, na které čekají různé školy. Je čas se rozloučit, předat dětem důvěru v jejich samostatnost a kompetence, v to, že dozrály pro další životní etapu. Součástí rituálu je symbolická cesta, po které děti procházejí bez rodičů a mladších kamarádů, pouze v doprovodu průvodce ke konci starého a začátku nového. Čeká na ně dárek na památku.
O prázdninách se otevírá prostor pro celou řadu tematických příměstských táborů, které jsou často přístupné i starším sourozencům a dalším kamarádům. Kromě táborů je školka po tři týdny v „letním provozu“.